DRŽTE MU PALCE
Krátce po čtvrté mne probudil Rockyho třes a zmatené chování. Tušil jsem, k čemu došlo, ale doufal jsem, že se mýlím. Na veterinární klinice lékař potvrdil mé podezření s tím, že zatím neví, zda následné změny po mozkové příhodě jsou zvratné, nebo nezvratné. Uvidíme po sadě injekcí. Zatím je to dost zlé a je mi líto, ale obdivuju Rockyho. Udatně bojuje s nepříznivým osudem, ale není to pro mne veselej pohled.


Víš, Blue, píšu už třicet let a vím, že nemůžu bejt oblíbenej, poněvadž kamkoli strčím nos víc do hloubky, tak to nikdy nevoní, ale furt musím poslouchat
zasvěcený představy a neuvěřitelně pitomý poznámky. Asi to tak má bejt.
Ale vězte, že tu máte aspoň jednu “roztleskávačku”!
No, tak to jsme minimálně dva…
Normální život mi čím dál víc přijde nenormální
Ježišmarija.
Vladimíre, držím vám oběma palce a budu na Vás i Rockyho myslet až do rána.
Dejte sem, prosím Vás ráno zprávu, jak proběhla noc.
Kéž je ta zpráva dobrá…
Milá Nelo, Rocky snad není v ohrožení života, průser je s jeho případnou kvalitou… Budeme se snažit to nějak důstojně zvládnout, i když to bude hodně náročný.
Jediným pozitivem je to, že situace není naopak. Rocky by se o Vás dost těžko postaral tak, jak se postaráte Vy o něj…
To teda.
Vždycky jsem byl přesvědčenej vo tom, že by mne nenechal ve štychu v rámci svejch možností, budu se snažit… Teď mne zrovna překvapil a už zas chrápe v mý posteli. Je to bojovnej staroušek!
Rocky rozvalený v posteli – aspoň něco je tak, jak má být –
Ta symbióza je víc než zřejmá
Pokud můžu nějak pomoci, dejte mi, prosím, vědět.
Mi, prosím, taky.
Milá Vivo, myslete na něj a posílejte mu hodně důležitý vibrace, když to není proti vůli Šéfa, tak to funguje.
Kdyby se jednalo jen o vibrace, byl by Rocky nesmrtelný…
Já vím, Vladimíre.
Přesně na to jsem myslela a právě proto oběma držím palce, aby nastala některá z těch lepších konstelací.
Cítím v kostech, že bude dobře.
Tak mi ještě přejte, milá Nelo, ať zaberou antibiotika i u mne, na těch zkurvenejch zubech je to samej váček se zánětem, i když je paní doktorka skvělá, čtyřikrát jsem dostal pěknej nářez!
Jste holD oba dědci, no. Tak vám ty palce musím držet.
Ale i když dědci, furt fešáci.
Vy chodíte k PhDr. Blažejové?
))))))
Vladimíre, co bych za to dala, kdybyste si nyní dělal srandu.
Myslím na vás. Držte se kluci.
Vladimíre,
málokdy jsem někde pozoroval takový vztah, jako máte Vy s Rockym. No, budu přesný, ve skutečném životě zatím nikdy. To je něco jak z Londonových povídek. Možná i Vy právě prožíváte jednu Londonovu povídku. Hodně štěstí a držím Vám oběma palce.
Dík, Ignacy, Rockymu se už obnovujou všechny funkce, začalo to někdy kolem půlnoci…
))) Asi to je tím, že mne nikdy nezajímaly sračky, London je důvěryhodnej a taky podle toho skončil. Kápl jste na to, Rocky je můj velkej a úžasnej experiment. Přizpůsobil jsem se jeho potřebám, na dřívější způsob života jsem se absolutně vykašlal a hodně se dozvěděl vo sobě. Podobnej přístup má i Blue, rád si občas něco přečtu u oldwomen na blogu, ale vona na to jde víc po
lidsku na můj vkus.
Vladimíre, přeji Rockymu rychlou rekonvalescenci a pokud možno nulové trvalé následky.
Když to se mnou máte těžký. To že jsem alfa samice ve stádě přežvýkavků a šéfuju i beranovi neznamená nutně, že jsem také přežvýkavec. I když je to asi jen věc pohledu a každé soudružce dle jejího vkusu, že jo. Nějak necítím potřebu být s naší psí smečkou jedné krve, a klíďo-píďo si při sběru vajec splku se slípkami. Ale že bych spáchala sebevraždu nasypáním si pšenky pod sklo, to asi nee. To se dřív skalpuju stojanovou vrtačkou, pomelu si prsty na kútru, případně si šikovně ufiknu nohu motorovou pilou….. I když kdo ví.
V naší nejmladší feně se zadařilo zabřeznout s povícero hafanama. Feny jsou tak zařízené, že si v sobě nechají jen zárodky toho s nejlepšími geny a zbytek buď vstřebají, nebo nějak jinak vyloučí. Té naší se zadařilo, že jeden zárodek donosila mezi o pár hodin mladšími. Bylo to až vzadu, v cípu, pohmatem nezjistitelné. Nemělo šanci se narodit, udusilo se. Dlouhá historka. Vzpomněla jsem si na ni při pohledu na Rockyho. Napřed jsem vařila kuřecí vývar a trhala maso na jemno a dávala posilující lososovou pastu po těžkém porodu osmi obříků (něco šlo samo, něco jsem musela porovnat a pomoci, protože zádíčky se na svět leze špatně) a za deset dní jsem do ní po lžičkách dostávala jen čistý vývar a ATB, protože to nejstarší štěně v děložním rohu – sepse, kastrace… Tři dny jsme s vetem tahali sirku, jestli vydrží a nebo ne. Vybavuje se mi pocit úlevného vzteku, když jsem ji viděla, jak s ještě nevyndanými stehy přeskakuje plot a utíká si očuchat a přeznačkovat psí rozcestníky, protože procházka po zahradě je nůďo.
Přeji vám ten pocit úlevy, údivu, překvapení, takové to hodně moc emočního v jednom, když Rocky dneska večer při obchcávání přežvejkne větev, prožene kočku… co já vím, jaké normálně kárané mu dnes projde. Nebo zítra ráno.
Cifix, to mám za to, že sjíždím virtualitu v pracovní době a okrádám chlebodárce o energii z obnovitelných zdrojů a taky o výkon, za který mne platí
Ale připojení i noťas jsou moje:-P

Naší nejmladší feně se podařilo…. Opravte, prosím šílený začátek věty. Nechci, aby se BM osypal. Už tak – dlouhá souvětí, kdoví jak slovosled……
Zasílám psovi hezkej klip, snad ho potěší. Jestli chce, může si se mnou klidně dopisovat. No, to je asi blbost.
Nevím jak bych to nazval. Ono s tím promítáním sebe do jiných a naopak, to samozřejmě není vůbec jednoduché a často ani nezáleží zda, se jedná o psa, kastrol nebo rodiče. Vo tom je vlastně život. Tím nechci nijak zpochybňovat žebříček vztahů: neživé, nahraditelné věci, živé, stěží nahraditelné bytosti, blízcí a jiní lidé.
Jak říká vrchní Karas: Jsme jen přechodnou formou života na cestě od dinosaurů k dinosaurům.
Už jsem lehce na sračky. Tři hodiny sjíždím na tubě staré glamy (glam rock) a vodku v reálu (naštěstí došla). To nemá chybu!
Co pes? OK? To zajímá i ostatní? OSOBNĚ, SÁM ZA SEBE JDU SPÁT. sALAMALJkUMaLELUJA. Pokazil se mi notebůk, píše si co chce. Cholera, mama mia. Belzebub. Omluvte mě, volá mě…ne. Po třech letech jsem našel disk s mými top alby. Bič boží !
Dík, milá oldwomen, dneska dostal druhou injekci a jde do plný kondice, i když mě oba felčaři varovali, že další atak může bejt třeba za vteřinu, nebo za několik roků. Neví se…
Jedna protržená vlásečnice v mozku z něho dovede udělat absolutně bezbrannou trosku navzdory statečnýmu srdci, vytrénovanejm svalů a silnejm čelistím.
To by se mělo ouředně zakázat!
hodně doporučujou Karsivan, asi 270 kč jak kde, na prokrvení i jako prevence starším psům a u rokýska do budoucna, co jsem vyčetla, páč ono se to týká i koček, samo b-komplex nebo Neuromultivit co je normálně pro lidi bez ohledu na hmotnost psa 1 tableta denně asi 10 dní, držím palce
Dík za radu, vanilko, budu zejtra informovat na veterině a jsem zvědavej, co voni na to. Rocky velmi dobře zvládl první mozkovou před několika lety, ale je fakt, že dnes je vo dost starší. Uvidíme, zatím jde furt nahoru, i když se mi zdá, že ztratil jiskru, třeba je pouze utlumenej z injekcí. Nevím, i tak je to zázrak po tom, jak drtivě ho to zasáhlo.
Když jsem si to tady tak teď pročetl a dal do souvislosti s tím, jak jsem byl několikrát setřenej ohledně svý (milovaný a bejvalý) čubinky Sendy (a vůbec vztahu ke psům), tak mi, Vladimíre, připadáš tak strašlivě patetickej, jak buzna na setkání buzen po 30 letech.
A zkus mi najít jedinýho člověka, kterej by si dovolil říct, že Rockyho nemám rád a že mu nedržím ten palec, co mi zbyl.
Ale to už je tu zvykem: Quod licet V., non licet S.
Abych nezapomněl, dík a věřím Ti.
Na další injekci jdeme až příští středu…
Ne, to neprobudila. Ale jednou jsem se “probudil” a přišel jsem o ni. Kompletně.
Takže, když dovolíš, vím, “o čem to je”.
Nemám Tě rád, Vladimíre. To není osobní, protože osobně jsme si docela rozuměli.
Ale v tomhle virtuálním prostoru se chováš jako prase (prasata snad prominou).
Se Sendy jsem zažil jen ty nejlepší chvíle a byl jsem okraden i o ty horší. I když jsem, jak Ty neustále zdůrazňuješ “svazarmovec”, aniž bys tušil o čem je řeč, jsem na ně připraven.
Ale nemám je.
Jo, sorry – kvituju to, že mi věříš. No aby ne.
Ale nechápu, proč do toho mícháš Miilka – tohle je mezi námi dvěma.
Sotva. Není blbej, jako já jsem.
A není to třeba tím, že si vo ni málo bojoval? Asi Ti moc nerozumím, kvůli Rockymu jsem obětoval všechno a podepsal revers při první před lety, i když každej rozumnej tehdy tvrdil, že kvůli psovi podobně riskuje jen vyloženej magor. Klidně jsme mohli umřít voba a ani jeden z nás to neřešil…
Nechci to tu rozvádět. Ty bys sám věděl, kdyby sis chtěl vzpomenout. Nebyl jsem v situaci, kdy bych se o ni mohl zodpovědně postarat – to je jedna věc. Druhá je ta, že i kdybych mohl, tak bych ji TADY mít nemohl. Nejede vlak a s tím nic nenadělám.
A i kdyby – právně není moje, ale mojí dcery. Nebylo co v daný situaci řešit.
A Ty to víš, jenom nesmyslně prudíš.
Samozřejmě, ale to není vo čubičce, je to Tvůj životní problém, ani si nenastavil svou drahocennou kůži. Kámoš, u kterýho jsem bydlel předtím, před mnoha lety šel do basy za údajnej únos vlastního syna, a když si to vodseděl, na mou votázku: “Jak bylo?” jenom pokrčil rameny: “Vole, pionýrskej tábor…” Taky nic nevyřešil, ale vod jinejch tatínků v podobný situaci se hodně vodlišil.
Ach, vy nešťastní rovnostáři… Nezávidím vám vaše dilema a s tím spojený trauma.
Ani se neptám, jakou to má souvislost. Žádnou.
Tvoje historky jsou tím pověstný.
Já nemyslím, že bychom v tomhle měli osobní rozpor. Bohužel, na blogu to vyznívá jinak.
V zájmu sledovanosti jsi schopen vymyslet cokoliv na kohokoliv, sponzory a adoranty vyjímaje, samozřejmě.
Jen se pokusím o reakci na poslední větu:
Osobně by mi byl příjemnějším partnerem Člověk. Ale to se, bohužel, bez výhrad zadaří málokdy.
Takže souhlasím. Psi si na nic nehrajou.
Omlouvám se za pozdní reakce, uklízím, peru a poslouchám rockovou muziku…
skutečnosti.
)))))) Vole, Chudík taky nevystudoval medicínu a není primář!
Mne nejvíc pobaví u většiny, že moc dobře zná i uznává určitý normy, ale vyžaduje je pouze po jiných, každá její část se pokládá za výjimku bez sebemenší snahy převzít odpovědnost za svý vyčůraný chování. Ta samolibá samozřejmost je velmi úsměvná a člověk, který se řídí vlastním svědomím, pak mezi takovými lidmi nemá nejmenší šanci a jenom je svým chováním nebezpečně dráždí.
Tady na blogu hraju svou roli a asi jsem dobrej, kdybych si zvolil úlohu sériovýho vraha, tak mne příkladní nechají veřejně pověsit v zájmu spravedlivý
1. To samozřejmě nemusíš. Jednak nesedím u kompu a neklikám zoufale na F5, očekávaje Tvoji okamžitou odpověď, druhak si myslím, že jsou podstatnější věci, za které by ses omluvit mohl a měl, ale poučen zkušenostmi to neočekávám.
2. Tvá zásadní věta je v mnohém pravdivá, jen nechápu její souvislost se mnou.
3. To si zvaž sám, jak jsi dobrej. Jen by možná nebylo úplně od věci si v téhle souvislosti položit otázku, proč sem řada lidí přestala chodit a přispívat, nemluvě o těch, kteří ani nezačali a mají proto svoje dobré důvody.
4. To už jsem někde četl a vzalo mi to chuť žít. Celá léta jsem si naivně myslel, že je.
1.
2. To mne vůbec nepřekvapuje.
3. Je to pouze jejich věc.
4.