Možná přijde i JXD

Rozmilí přátelé – Patrik Linhart

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Duben 4, 2011

i nepřátelé vkusné duchovní zábavy!
Zveme Vás na autorské čtení do Zahradního domu (ex-sídlo Severočeské filharmonie, ex-Kasino 777, je to vedle zámecké jízdárny) v TEPLICÍCH. Dýchánek začíná v sobotu 9. dubna v 19.00.
Vystoupí MN2 Svatava Antošová, oprámový rybář Martin David, mé magické já Patrik Linhart, hrabě Radim von Neuvirt a děti.
Vstup volný, kojení dětí zapovězeno, kouření doporučeno.
Moc moc se na Vás těší Vaše Vědecké studio Stará milenka, Dekadent Geniální a Dutroux Family Frost.

Z březnových mailů – od Lista

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Březen 27, 2011

Děda vzpomíná: Když jsem byl malý, dala mi maminka 20 Kčs a poslala mě do obchodu. Přinesl jsem dva chleby, dvě mléka, balíček bonbonů, čokoládu, deset vajíček, koblihu a ještě mi zůstalo na kolotoč.
Dnes už to není možné, mají tam plno těch zkurvených kamer…

V nouzi poznáš…

Má hlavu na správným místě?

Co jedna nedokáže pro pořádnej orgasmus!

Jak jsem potkal krávy – Roman Nešetřil

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Březen 3, 2011

Klára škrtla zápalkou a zažehla prostřední svíci v sedmiramenném svícnu.Pronikl jsem až pod pohovku s nákladem jejího těla, ukrytý ve vztyčeném chvostu bílé krysy. Sám se vztyčeným chvostem,  v předtuše blízkosti Klářiny obnažené zadnice. V záblesku plápolající svíce se krysa, bílá krysa mého absťáku proměnila v hada. Skvrnitého hada s vředama posetou kůží. Plazil se po nohách pohovky veden vůní Klářiny pochvy. Plamen skákal ze svíce na svíci. Škvírama ve dveřích táhla smrt.

Probudil jsem se v pankejtu na úplném konci čehokoliv. Kolem se potácely zástupy ožralých mužiků, brumlajících zadumané popěvky. Slunce krvavě zapadalo. Krhavýma očima jsem sledoval ocelovou oblohu. Plulo po ní stádo krav s vemeny obtěžkanými mlékem. Teskně bučely, chtěly podojit, odevzdat se komusi. Chrčel jsem na opilce a ukazoval vzhůru. Nikdo neviděl, jen jeden z nich rozžehnul v oku jiskru poznání. Zvrásnělá krajina pod slaměným kloboukem skrývala Marca Chagalla. Ze štětce mu kapala krev, vousy hořely jasným plamenem. Krávy bučely čím dál teskněji. Cosi cinkalo. Marc se chechtal a slintal. Z hořících vousů mu kanulo voskovité sperma.

Had se zastavil na pokraji Klářiných stehen. Rozkmital jazyk a chlístal jed. Stočil se do rovnoramenného trojúhelníku. Měnil se v pozdní mrkev. Rostla a rostla. Čím větší, tím rudější.

Hospodáři štědrovku, kravám po výslužce, ale jak, když létají? V hlavě mi hulákal sjetý Jim Morrison. Dveře z pankejtu nikam nevedly. Ožralí mužici měnili karbovance za samohonku. Byl jsem vzhůru nohama a bez tíže.

Mrkev vyrostla do maxima. Místo natě kus narezlé trávy. Klára utáhla gumované škrtidlo na předloktí a odstříkla pár kapek ze stříkačky.

Vypotácel jsem se na cestu naznačenou dvěma rýhama po selských vozech. Z polí vanula močovina. Z baňaté věžičky kostela co chvíli šlehnul plamen. Motýl opilý soumrakem se mi usadil na vrcholku rozlepeného číra.

Žíly na předloktí se napnuly. Kůže zřetelně zapraskala. Klářina hlava sebou prudce trhla. Prstýnky vlasů se rozhodily a jejich konečky šimráním zvětšily mrkev do vesmírného prostoru. Škvíry ve dveřích se roztahovaly. Nevím už, kolik ramen tam bylo.

Motýl nebyl motýl, ale L. A. Žena. Z hlavy se spustila směrem dolů. Sáhnul jsem do kapsy a nahmátnul vlastní kůži. Krávy oblétávaly cibulovitou báň. Torza hospodářských strojů slavila nekonečnou fiestu v obrovských uších lopuchu.

Mrkev klouzala vzhůru po Klářině stehně. Občas jí šlehlo škrtidlo. Smrt zvolna naplňovala celou místnost. Objevila se obří ústa a růžový jazyk. Zakousla se hladově do mrkve.

Pod kůží jsem objevil placatou láhev. Voněla jehličím a Slovenskem. Barva tekutiny veškerá žádná. Zaklonil jsem hlavu a znovu spatřil krávy. Zdálo se, že jdou na přistání. Slunce už úplně zapadlo.

Ústa byla celá obrostlá vousama. Pohltila mrkev a zase jí vyplivla. Znovu a znovu, rychleji a rychleji. Dokonalá ukázka práce pístu. Vlhkost se mísila s dechem smrti.

Ty krávy mi daly zabrat. Měl jsem pocit, že mi přistanou na hlavě. Hledal jsem úkryt za branou nekonečna. Všude se šklebily ikony. Hltal jsem Slovensko z placatice. Ožralí mužici chroptěli. Polehávali po polích. Krávy je bičovaly ohony.

Mocně sešpulená ústa dokončovala svojí práci. Mrkev v posledním vzepětí odevzdala veškerý sirup. Dutiny byly vystříkány. Z mrkve zbyl ochablý kořínek. Smrt začala sfoukávat jednu svíci po druhé.

Impozantní přistání se povedlo. Marc odcházel zavěšen do L. A. Ženy. Vstříc branám za zrcadlem. Srdcem mi projela dýka z ruky bradatého popa.

Smrt nastala současně…

Z posledního mailu od Lista

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Březen 3, 2011

Letadlo Helena

Zase něco z mailů

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Březen 2, 2011

Jak říkal Lafacadio Wluiki – nic není krásnější než bojovat předem ztracenou bitvu. Užijte si to také!

Patrik

http://sckn.cz/index.php?p=vyzva#formular

Z mailů v únoru

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Únor 28, 2011

Drazí bratří a sestří!
V sobotu 12.3 krátce po obědě ve 13.05 (to je to jídlo, co žerou zbohatlíci) odvysílá ČT 2 pořad (v mluvě Jiného prostoru tzv. formát) o knížce Běsové budou pokřikovat, pindících, rytíři a především o jámě a kyvadle.
Pokud tak učiníte, děkovné, případně omluvné, apologetické, homiletické, onomatopoické a gotické dopisy posílejte nejen mně, ale především ČT 2, která se – jak se zdá – nezastaví před ničím.
V příloze jsou i další pořady podobného ražení.

Ing. Patrik El Linhart [staramilenka@seznam.cz]

http://www.ceskatelevize.cz/tv-program/hledani/?filtr%5bSIDP%5d=10169663406

Tak prdi,
jestli to nevíte, v sobotu 12.III. vystoupí v hospodě Slávie Vlasta Třešňák – sám s kytarou a asi i harmonikou. Vstupný je 120,- Kč. Doporučuju se zúčastnit.

J.P.

Virtuální suvenýry od Vivy

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Únor 27, 2011

Vážení, suvenýrů mám pro všechny dost. Račte si vybrat 🙂

Virtuální suvenýry

 

Virtuální suvenýry

 

Virtuální suvenýry

 

Virtuální suvenýry

 

Virtuální suvenýry

 

Virtuální suvenýry

 

Virtuální suvenýry

 

Virtuální suvenýry

 

Virtuální suvenýry

Zeptejte se známého severočeského lékaře

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Únor 5, 2011

na jeho osobní zkušenost s prominentními pacienty na oddělení v ústecké nemocnici, kde pracuje.

Zajisté vám rád odpoví!

V současnosti média těží pozornost svých konzumentů z protestní akce lékařů ze státních zdravotnických zařízení, kteří se pokrokově inspirovali kolektivním odporem u proletářů z první poloviny dvacátého století, a z odborného vystoupení šéfa motolské nemocnice k příkladně socialistické péči. Myslím si, že v druhém případě nám pan doktor rád pravdivě osvětlí skutečnost, poněvadž si neumím představit, že by přistupoval ke svým pacientům odlišně a měl pro všechny společensky rovnější zvláštní vchod po straně na svém pracovišti!

Joke – od Lista

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Únor 3, 2011

Manželský pár se rozhodne na chvíli uniknout tuhé zimě a strávit týden na jihu u moře. Z pracovních důvodů se stane, že manželka může odletět až o den později. Manžel odletí podle plánu. Po příjezdu se ubytuje v hotelovém pokoji, vytáhne svůj laptop a ihned posílá mail své ženě. Přihodí se mu ale hloupá chyba a při zadávaní e-mailové adresy vynechá jedno písmeno a mail se tak dostane do e-mailové schránky jedné vdovy, která právě uložila svého muže do hrobu. Vdova si právě pročítá svoji poštu, zda jí nepřišla nějaká soustrastná vyjádření od přátel a známých… Ve chvíli, kdy její syn vstoupí do pokoje, žena už leží v bezvědomí na zemi. Zrak mu padne na monitor počítače, kde stojí:

Komu: Mé opuštěné ženě
Od: Tvého muže, který odešel dříve
Věc: Dorazil jsem

Nejdražší, právě jsem v pořádku dorazil. Už jsem se tu celkem zabydlel a vidím, že je vše připravené na Tvůj zítřejší příchod. Přeji Ti šťastnou cestu a čekám na Tebe. Miluji Tě, tvůj manžel.
P.S. Tady dole je po čertech horko!!!

Zimní kontrola – Viva

Posted in Aby jste se... by moznaprijdeijxd on Leden 23, 2011

Cvak cvak. Klíč se dvakrát otočil v zámku. Tak, jako obvykle. Vždycky zamykám na dva západy. Dveře drží. Aby ne, v létě jsme je vyměnili a přes zimu si sedly. Pomáhám jim ramenem. Konečně. Jsem vevnitř. V jedné ruce kabelku, ve druhé tašku s dekou „čtvero ročních dob“. Je lehká a přitom hřeje jako péřová. Chci ji vyměnit za duchnu, pod kterou jsem na chatě spala doteď.
V místnosti je zvláštní šero. Nezvyklé i pro zimní den. Závěsy jsou totiž proti zvyku zatažené. Oči si přivykají,  aby vzápětí zůstaly zírat. Někdo tu byl. Místnost je nezvykle prostorná. Rozšířená o nepřítomnost pračky a televize. To byly ty větší kousky. Rozhlížím se a odečítám z původního vlastnictví další majetek. Z kuchyně zmizela mikrovlnka, pekárna, kávy rozpustné i zrnková. Tu si umelou ve mlýnku, který si taky přibalili. Elektrickém. V tom starožitném ne. Ztratili totiž na cestě šuplík, do kterého namletá zrnka padají. Až si uvaří  kafíčko, můžou si pustit naše filmy na našem DVD přehrávači.
Volám policii. Chlapci dorazili už po dvaceti minutách. ALE… Přivolávají specialistu na zajištění stop. Takových specialistů je jako šafránu, jsou takřka na roztrhání. Dorazil po čtyřech hodinách, po zmapování terénu u jiného případu. Venku zima jako v morně, zebou mě nohy, jsem zmrzlá jako drozd. Ještě, že auto dobře topí a že v kufru vozím vlněnou deku a polštářek. Čekání jsem tak přečkala celkem komfortně. Ale pak jsme všichni postávali ve zmrzlém baráku, kriminalista zajišťoval a fotil důkazní materiály. Byl velmi pečlivý. Jeho perfekcionismus byl nepřímo úměrný naší tělesné teplotě.
Podtrženo sečteno – má dáti, vzal: kromě výše zmíněného zmizely osušky, utěrky, prostěradla, akordeon. Taky plyšáci a Furby. Načaté parfémy a nenačatý Fernet ani nehlásím. A je mi jasné, že na další ztráty budeme přicházet až tehdy, když budeme něco konkrétního hledat a ono to nebude. V prvotním šoku jsem nebyla s to si vybavit, co kde přesně bylo.
Další dvě cesty na policii, sejmutí otisků prstů, sepsání protokolu, ohodnocení zcizených věcí. To mě dojalo ze všeho nejvíc. Předmět, který nemám, má pro mě cenu předmětu nového. Obchodníka nezajímá, že ten který mi ukradli byl sice plně funkční ale pojišťovna odečetla co mohla, aby její plnění bylo co nejnižší. Takže budu platit pěkně v plné ceně. Co na tom, že jsem nic před nezvanou návštěvou nepotřebovala…
Teď jsem si uvědomila, že jsem zapomněla nasypat ptáčkům. A vlastně ani nevím, jestli bych měla kam. Zůstalo krmítko nebo ho taky ukradli?