„Noční lov“ – Yarda Pichlík

Noční lov

http://www.olinnejezchleba.cz/

JAROSLAV OLIN NEJEZCHLEBA –  (100PROmotion 2010) Tak to konečně vyšlo ! To Ti to trvalo, prde ! Nevím o nikom, kdo by si v Čechách víc zasloužil-a-jestě-neměl sólovku. A jestli se někomu ze sousedů Sudeťáků nezdá, že píšu o debutu muzikanta narozeného v Kyjově a bydlícího v Praze, tak je to proto, že k našemu regionu má tento chlápek vztah úzký a vřelý. Byl tu nejmíň dvakrát operovanej (jo, v našem zařízení a.s., kzcr.eu, mou rukou – a přežil !) – a taky tu asi před 20 lety jednou visel ze 17 patra jen za prsty a paty (jasně, že z mýho bytu – to by byly titulky !) a co toho tady taky vychlastal…! Tak ať mi nikdo neříká, že nemá  v Ústeckém kraji nárok !

Tak jemnej začátek –  kdo byste to do toho drsana řek´ ? (No, drsana musím opravit hned zkraje – Olin je náhodou fakt hromotluk jen zvenku od pohledu, ale jinak duše silně vorosená – to vám garantuju !) A jak tam ten Norbi kreslí a modeluje claptonovský obloučky, to předznamenává vlastně celou desku. Jo – já jsem ještě neřekl, že to s Olinem celý natočil Norbi Kovács, fenomenální kytarista, o němž melu i na jiném místě tohoto čísla v rámci živáku – a jestli měl Švejk pravdu v tom, že každej Maďar může za to, že je Maďar a jestli to má bejt hanlivý, tak je Norbi výjimka. A je tu druhá skladba – „Klamný konec“ – no tenhle text mi ale mluví nejen z duše, ale i z jater a z pinďoura ! Co my jsme takových situací už zažili – tož kurva – Oliné ! A furt žijem – to je úspěch  ! Jelikož kromě prvního textu „Něco se chystá“, poťouchliny Marka Ebena, napsal všechnu hudbu i slova Olin osobně, zjišťuju, že je chlapec autorem mně velmi blízkým, neboť popisovačem životní (sur)reality. A taky četl „Zločin a trest“ – to chvályhodný, nejen proto, že jsem ho protrpěl taky, ale to by měl prostě asi znát každej. A takový texty, jako „U doktora“ nebo  titulní „Noční lov“, to jsou prostě majstrštyky epického dadaismu, jestli něco takovýho oficiálně existuje – a jestli ne, tak jsem ten termín právě zavedl a Olin je v něm velmistrem ! „Ráj“ je píseň zcela jiného druhu, totiž životopis. Něco pro kádrováky. A tady, Oline, ti přece jen jednu jebnu za ucho – aspoň nebudou říkat, že to máš koupený – tady je FAKT jeden obrácenej přízvuk ! Fůůj !!  No ale jestli tohle je jediná věc, kterou můžu tý desce vytknout, tak snad vidíte, že je prakticky dokonalá. Srovnám-li to s okolním marasmem (což teda skoro nemá cenu), v němž většina ani netuší, co to obrácenej přízvuk je… – no, nechám toho. Každopádně předposlední „Stesk“ je zcela speciální a v oficiální diskografii kohokoliv neslýchaná záležitost a Olin si ode mě tímto vysluhuje hlubokou poklonu, protože neznám nikoho, kdo dokázal takhle veřejně zmrdy pojmenovat. Jo, soudruzi, sežeňte si tu desku nebo se aspoň v krámě koukněte do bookletu ! Třeba – budem-li mít štěstí – vás to šlehne na place. I když… mluvíme o hroších. Ovšem krematorní varhany vám tu sluší, ani nevíte, jak !  No a „Poslední“ je taková pouze zařazením, jistě ne významem. Nedělám to často, abych probíral takhle jedno číslo za druhým, ale tady mi to tak přišlo. A vlastně jsem furt mluvil o Olinovi a většinou o textech. Ale ten Norbi, abych se vrátil k začátku, je tam TAK důležitej – to byste nevěřili. Celá ta deska je – teď nevím, jestli jeho zásluhou, nebo jestli to tak chtěl Olin, ale nejspíš obojí – taková meditativní, decentní, jemná, zasněná, filosofická… Oline, dělá to ta slivovice, nebo co, chlapéé ? Hele, dávám 4+1/2  hvězdičky z 5 možných, a to jen proto, že jsi mě zarmoutil absencí své hitůvky „V pivu je totiž Bůh“, neboli „Locomotive Breath“, kterou zarputile odmítáš natočit, že to jako bez Ivana Wünsche nemá cenu, ale já myslím, že právě na jeho památku by se to udělat mělo – a je to Tvoje těžká parketa. (Ovšem uznávám, že na tuhle poněkud esoterickou desku by se moc nehodila,) Tak příště, jo ?